|
|
Gender a sociální poznávání
Schneiderová, Magdalena ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo představit ucelený přehled dosavadních poznatků z oblasti zkoumání genderu a sociálního poznávání a doplnit je o výsledky vlastního výzkumu. V teoretické části je největší pozornost věnována stereotypům a genderovým rozdílům v osobnostních charakteristikách, tématům, které úzce souvisí s výzkumnou částí práce. Empirická část odpovídá na výzkumnou otázku, zda má informace o pohlaví posuzované osoby vliv na hodnocení jejích osobnostních charakteristik pozorovatelem. Po přečtení krátkého životopisu fiktivní osoby hodnotili respondenti popsanou osobu na 30 položkách dotazníku Bem Sex Role Inventory (Bem, 1974). Výsledky ukázaly, že v některých charakteristikách respondenti skutečně hodnotili postavu muže jinak než postavu ženy. Respondenti obou pohlaví vnímali muže jako signifikantně méně rázného a obhajujícího své názory. Byť ne vždy signifikantně, u všech 10 položek BSRI sytících skór maskulinity se projevila shodná tendence hodnotit postavu muže jako méně maskulinní než postavu ženy. Možným interpretacím těchto výsledků je věnována část diskuze. K získání hlubšího porozumění problematice je třeba dalšího zkoumání.
|
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
| |
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Sociální kognice u ptáků Testování v laboratorních podmínkách
Vondráčková, Nikola ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální kognici u ptáků, a především na metody jejího testování v laboratorním prostředí. Sociální kognice je vzájemné poznávání ovlivněné individuálními zkušenostmi. Pro sociální kognici jsou nezbytné obecné kognitivní kompetence jako jsou vnímání, pozornost, myšlení, paměť. Některé kognitivní domény jsou výlučně v sociální kognici - například komunikace, teorie mysli atd. Druhy ptáků žijících v sociálních skupinách utváří sociální prostředí, ve kterém na sebe jedinci reagují. Já se ve své práci zabývám těmito sociálními interakcemi. Předmětem této bakalářské práce jsou především ptáci z čeledi papouškovitých a krkavcovitých. Cílem práce je vytvoření přehledu doposud používaných metod testování sociální kognice a jejich kritické zhodnocení. Klíčová slova: sociální kognice, kooperace, kompetice, laboratorní testy
|
|
|
Mirror neuron system: Mechanisms and functions
Loginova, Alisa ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Zrcadlové neurony (MN) jsou výjimečnou skupinou neuronů s visuomotorickými vlastnostmi. Jejich aktivace je spojena jak s pozorováním konání druhé osoby, tak i s prováděním stejného úkonu, pokud již tyto činnosti patřily do motorického repertoáru pozorovatele. MN byly poprvé identifikovány u makaků, později došlo k jejich objevu u člověka. Nejdůležitější struktury, kde můžeme nalézt zrcadlové neurony, jsou Brokova oblast, která se nachází v inferiorní části frontálního gyru (IFG), premotorický kortex a superiorní parietální lalok (SPL). MN jsou nedílnou součástí pochopení činů ostatních, imitace, učení a jazyka. Dle dnešních poznatků mají také roli v sociální kognici - při prožívání empatie a teorie mysli (ToM). Empatií lze definovat jako sdílení pocitů druhé osoby. ToM zdůrazňuje schopnost reprezentovat mentální stavy jiných osob, poznatků, přání a zkušeností. Vede k schopnosti správného pochopení a anticipování konání pozorované osoby. Kromě MN se sociálně kognitivních procesů účastní i amygdala, inzula a bazální ganglia. Poruchy sociálně kognitivních schopností jsou pozorovány v autismu, schizofrenií a psychopatií. Klíčová slova: zrcadlové neurony, motorická oblast, sociální kognice, empatie, teorie mysli
|
|
|
Genderové aspekty v bezdomovectví
Stuiberová, Vendula ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Genderové aspekty v bezdomovectví" je o mužích a ženách bez domova. Bakalářská práce je zaměřena na to, jak ženy a muži bez domova vnímají rozdílně svou situaci. Teoretická část pojednává o problematice bezdomovectví, jeho historii, rozdělení, genderové aspekty. Dále vysvětluje pojem genderu, sociálního vnímání a genderové stereotypy ve společnosti a v bezdomovectví. Cílem mého výzkumu je odpovědět na základní výzkumnou otázku "Jak ženy a muži bez domova rozdílně vnímají svou situaci a to s ohledem na jejich gender?". Klíčová slova Bezdomovectví, gender, stereotypy, osoba bez přístřeší, sociální vnímání, genderové rozdíly
|
|
|
Social cognitions of depressive patients
Ševčíková, Marcela ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Sociálna kognícia - schopnosť identifikovať, vnímať a interpretovať sociálne relevantné informácie - je kľúčovou dispozíciou, ktorá zohráva dôležitú úlohu v úspešnom interpersonálnom fungovaní. Bolo zistené, že sociálna kognícia je zhoršená u viacerých psychiatrických diagnóz. Prekvapivo málo štúdií sa doposiaľ zaoberalo touto schopnosťou u depresívnych pacientov. Cieľom diplomovej práce bolo predstaviť ucelený prehľad doterajších poznatkov o sociálnej kognícii v depresii a doplniť ho o výsledky vlastného výskumu. Súčasťou diplomovej práce bola tvorba dvoch originálnych video-metód, ktoré merajú schopnosť riešiť náročné komplexné sociálne situácie. Výskumný súbor pacientov s hlavnou diagnózou depresie (n = 20) a kontrolný súbor osôb v tomto ohľade zdravých (n = 20) boli vyšetrené metódami Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), Beckova Sebeposuzovací škála depresivity (BDI-II) a video-metódami Pravda vs. lož a Schôdzka naslepo. V práci nebol zistený štatisticky významný rozdiel medzi výkonmi sledovaných súborov v nami vytvorených video-metódach. Platnosť Hypotézy depresívneho realizmu nebola v práci potvrdená. Zistené závery by bolo vhodné overiť ďalšími štúdiami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.